• Na nudistické pláži jsem nikdy nebyla, ale zbloudilého nudistu na běžném koupališti jsem již několikrát zahlédla a nutno říct, že mě vždy překvapil. Ano, překvapil, byli to spíše muži - nudisti než ženy - nudistky. A tím se dostávám k hlavnímu tématu, kterým jsou "muži" a o těch také budu na nudistka.blog.cz psát.

Pálení čarodějnic

30. dubna 2018 v 9:49 | nudistka |  Muži x ženy
Když se rozhodnete neúčastnit se všeobecného juchání v den, kdy hoří ohně a pálí čarodějnice, je nutné nabídnout chlapům jiný beztrestný druh zábavy. A proto jsme je vytáhly do jedné malé zastrčené hospůdky, daleko od všeho toho kouře, plastových kelímků a spálených buřtů.
Chlapi byli nadšení. Vidina půllitru a pěny u huby byla silná. Začali si šeptat "Vožereme se."" I by se tak zřejmě stalo, kdyby nevzali nohy na ramena dřív, než jsme se stihli rozkoukat a posadit se ke stolu. Pivo ten večer teklo proudem, jen ti naši chlapi to neuměli ocenit.
V hospůdce to vřelo, ten večer byla narvaná k prasknutí, doslova hlava na hlavě. Vtrhli jsme dovnitř, chlapi samozřejmě jako první, aby urvali nějaká ta volná místa, ale volno nebylo. Navrhla jsem, že si dáme pivečko na stojáka u výčepu, ale jako bych mluvila sama k sobě. Rozhlížím se, točím se tam jako káča a chlapi nikde. "Kde jste?" Žádná odpověď jen smích. "Holka, ti už ti dávno utekli?" "Co, kam, proč?" vykloktala jsem.
Jak se tam tak nechápavě točím, narazím do obsluhy. Říkám "Promiňte" a nechávám se hypnotizovat poprsím té slečny, která obsluhuje od pasu nahoru nahá. Cítila jsem, jak se mi žene krev do tváří. Byla jsem si jistá, že rudnu. Byl to stud, poníže a fascinace. Kdybyste ji viděli, co ji, ale ta prsa, velká, obří, taky byste tam stáli jako přibytí. Ale co ustála jsem to, protože velké holky z boje neutíkají. Bylo to takříkajíc o prsa nebo spíše o velikost košíčků. Její prsa se stala legendou pro ostudu těch našich mezků, co se klepali strachy na ulici, zatímco já jsem sváděla osobní boj s miss výčepu.

Před čím utíkáte Vy?
 

Vanilka

28. dubna 2018 v 13:33 | nudistka |  Muži x ženy
Když vás pokouše tříleté dítě, vysvětlíte mu, že se to nedělá, ale jak vysvětlíte dospělému chlapovi, aby vás nekousal? "Přestaň kousat." S hlavou v mém klíně cosi zavrčí, není mu rozumět, ale vysvětlím si to jako souhlas. "Bylo by na čase, aby to pochopil, než vyletím z kůže." pomyslím si, jenže on mě kouše dál. Trochu se u toho zavrtím a protáhnu. To jako by ho pobídlo a znovu se do mne zakousne. "No tak, slyšíš, přestaň kousat." vyštěknu, ale jako by mě neslyšel. To zvíře mě vůbec nevnímá. Dál mě okusuje a zřejmě má v úmyslu mě celou sežrat.
Dojde mi, že jsem v posteli s blbcem a navíc si libuje v dogplay nebo co to je za úchylku? Rozhodla jsem se ho zbavit, hlavně rychle. Čekám, čekám a pak sebou trhnu. Převalím se, dám kolínko a něžně ho skopnu z postele. Válí se na zemi, otřesený a zjevně zmatený. "Co děláš?" funí a sápe se z podlahy. "Jsi blbá?"
"Ano, jsem blbá dokonce nejblbější ze všech, proto se seber a vypadni." křičím. "Já myslel, že se ti to líbí?" To už po něm házím svršky. Pomalu, ale jistě ho tlačím z bytu a než prásku dveřmi stihnu zařvat "magore". Šup a je venku. Z téhle zkušenosti se budu léčit dlouho a minimálně týden si z toho nesednu.

Máte rádi Vanilku nebo BDSM?

MHD Praha

5. března 2018 v 7:30 | nudistka |  Muži x ženy
"Jee, tady je volné místo." Jsem nadšená a tak si sedám. Koukám z okénka, sleduju pohyb, kde co lítá. Dny se pomalu prodlužují, užívám si zbytků světla toho dne. Tramvaj se pomalu plní. "Chci znamení, že žiju, dýchám." Síla myšlenky je silná, pro ty kdo nevěří, tohle se opravdu stalo. Někdo se mi otírá o rameno. Otočím se a zvednu hlavu. Nade mnou stojí chlap kolem třiceti let. Žádá si moji pozornost. Ale co to vidím?
Říká se, že šaty dělají člověka. Pche, to co ten chlap dělá, se nedá omluvit čistě vypraným ani značkovým oblečením. "Co to žmoulá v té ruce?" Trochu zaostřím, abych lépe viděla. "Aha, aha." Vzpamatuji se a řvu na celou soupravu "Co to děláš, ty zmetku?!" Tichošlap si přešlápne a leští si ptáka o to zuřivěji. "Ty si ho tu budeš honit, ty hajzle?!" To už se zvedám a tlačím se směrem k řidiči tramvaje.
Ťukám na dveře a v rychlosti líčím panu řidiči, co se děje. Ten neváhá, zastavuju a jde se mnou na místo činu. Všichni se otáčejí, šeptají si a komentují. Vedu jej k prázdné sedačce, nad kterou pořád stojí ten zmetek s rukama v kapsách. Ptáka pěkně schovaného v kalhotách, i poklopec si stihl zapnout. Řidič ho varuje, že ho vyhodí, ale "Tichošlap" si z toho nic nedělá. Jen tam stojí, mlčí a usmívá se.
Tramvaj se pomalu rozjíždí. Situace se uklidňuje, i ten mrzák zdá se být v klidu, tedy do doby než se začne ošívat. Úsměv ho stále neopouští a chuť zřejmě také ne. Vytáhnu mobilní telefon a začnu si jej fotit. To ho trochu znejistí, ale nezastaví. Jen tak zlehka, aby se neřeklo, se začne třít v kalhotách. "Tak ty budeš provokovat?" "Inu, dobrá." Vytahuji z kabelky pepřový sprej a strčím mu ho před obličej, pak pomalu velmi pomalu sjíždím rukou k jeho poklopci a tam se zastavím. Vítězně se usměju. "Ano, myslím to vážně. Zkus to znovu a skolím tvého ptáka tady a teď." Výhružka sprškou zabrala. Tichošlap vytahuje ruce z kapes a na nejbližší zastávce vystupuje. "Kdo je tady vítěz?"

Další články


Kam dál

Reklama