• Na nudistické pláži jsem nikdy nebyla, ale zbloudilého nudistu na běžném koupališti jsem již několikrát zahlédla a nutno říct, že mě vždy překvapil. Ano, překvapil, byli to spíše muži - nudisti než ženy - nudistky. A tím se dostávám k hlavnímu tématu, kterým jsou "muži" a o těch také budu na nudistka.blog.cz psát.

Divadlo

22. dubna 2019 v 7:10 | nudistka |  Muži x ženy
S kým se chodí nejčastěji do divadla? Kdo komu dělá doprovod? Pokud si dobře vzpomínám, tak v divadle zahlédnete dvojice matka s dcerou, matka se synem, partnerské páry a dvojice složené z žen, tedy kamarádky, přítelkyně nebo kolegyně. Samostatnou skupinu tvoří rodiny s dětmi, senioři a zájezdy.
Kam nebrat děti, partnera, maminku puritánku případně maminku se slabším srdíčkem? Na lehce erotické, více méně erotické a jednoznačně testosteronem nabušené představení, pohybová vystoupení a show.
Pokud máte dost dramat a tragédií v práci či vás omrzel manžel komediant, kupte si lístky do divadla a udělejte si dámskou jízdu. Aby se dámská jízda vydařila, zvolte si správné místo a čas. Místem se myslí takové divadlo, které je dostatečně pohodlné, to abyste v půlce show nenaříkaly, jak vám loupe v kříži. Divadlo není špitál. A nezapomínejte, jdete se bavit. Ideálním časem jsou večerní hodiny. Už slyším to vaše brblání, ale pro jednou si prosím odpusťte spaní u televizních novin.
Pěkně se oblečte, namalujte, ať jste krásné. Nezapomeňte si brýle a peněženku. Tenhle večer si chcete užít a k tomu sklenička dobrého vína nebo šampaňského prostě patří. Ještě netušíte, kam jdete? Tak já vám to prozradím, tuhle noc vyrážíte s kamarádkami na taneční schow skupiny Chippendales. Můžete se těšit na krásná mladá vyrýsovaná těla a sexy zadečky. Tihle hoši si pro vás připravili hned několik tematických tanečních vystoupení a většinou končí v tangách nebo bez. Máte rády hasiče? Sníte o zdravotním bratrovi? Toužíte, aby vás zatkl spoře oděný policista? To všechno a mnohem víc můžete zažít, jen to divadlo prosím nezbořte. Věřte mi, vím, o čem mluvím.
Zatleskejte si, zapískejte a zakřičte, bude-li to vaše vnitřní bohyně vyžadovat. Kdo ví, možná se pod vámi pohne zem, a to doslova. Jak jsem sama poznala, rozvášněné a roztoužené ženy dokážou i skály lámat. A že máte doma drobečka? Nevadí, kupte mu nějaký ten suvenýr v podobě spodního prádla a ukažte mu, co umíte.

Milé dámy chodíte se bavit?
 

Výročí svatby

31. března 2019 v 10:15 | nudistka |  Muži x ženy
Před lety jsem absolvovala zajímavou sérii pohovorů u nejmenované společnosti. Prošla jsem čtyřmi koly, abych po jejich "úspěšném" absolvování nabízené pracovní místo odmítla. Ptáte se "Proč?" a "Co to má společného se vztahy?" Zdánlivě nic a vlastně všechno.
V prvním kole jsem byla trochu nervózní, přeci jen jsem nevěděla, kdo a co mě čeká. Pohovor probíhal s mým budoucím přímým nadřízeným, což byl příjemný a sympatický chlap kolem pětatřiceti let. K mému překvapení první kolo proběhlo až příliš hladce, řekla bych, že nad očekávání dobře.
O pár dnů později mi ze zmíněné společnosti zavolali, jestli bych měla zájem přijít i na druhé výběrové kolo, kterého by se navíc účastnila kolegyně z personálního oddělní, souhlasila jsem. Byla jsem ráda, že se mi ozvali a říkala si, že to vypadá nadějně.
Druhé kolo proběhlo ve stejném duchu jako to první, ale pořád jsem neměla vyhráno. I přesto, že na mne byli dva, nepadla v závěru setkání nabídka spolupráce. Místo toho mě pozvali do třetího kola, kde jsem měla podstoupit psychologický test. Až na základě jeho výsledků jsem se měla dozvědět tolik očekávaný verdikt "Máme o vás zájem, kdy můžete nastoupit?" případně tu horší variantu "Přejeme vám hodně pracovních i osobních úspěchů, ale rozhodli jsme se dát přednost jinému uchazeči, který lépe splňuje naše požadavky na danou pracovní pozici."
I tentokráte jsem souhlasila a říkala si, že to nemůže být horší než detektor lži, kam mě chtěli posadit v jiné společnosti, kde jsem se také ucházela o pracovní místo. A tak jsem čekala na jejich další zavolání a sdělení termínu.
Samotný psychologický test měl trvat tři hodiny, ale já ho zvládla v rekordním čase hodiny a půl za asistence personalistky, která mi seděla za zády a cosi si zapisovala do notýsku. Seděla jsem tam a říkala si "A sakra, ona si bude dělat poznámky, to abych si dávala pozor, jak sedím, jak se tvářím, jak u toho dýchám, jak držím pero a všechno to okolo, abych nevypadala jako magor."
Dva dny po té mi zavolala slečna personalistka, její úsměv či smích byl doslova slyšet v telefonu a gratulovala mi k výsledkům testu, na základě kterého mi práci opět nenabídli, ale za to mě pozvali do čtvrtého, dle jejích slov, závěrečného přijímacího kola pohovoru, který měl proběhnout se samotným panem jednatelem. Když jsem to vyprávěla doma, ptali se mě "A na co se hlásíš?" "Na pozici specialisty finančního oddělení" odpověděla jsem. "Aha, já myslel, že na pozici ředitelky." "Ne." "Ale vypadá to tak." Načež jsem se zakuckala a rozesmála. Viděno očima druhého, působilo to jako groteska, kde jednoruký je králem.
Na schůzku s panem jednatelem jsem šla s pocitem, že něco není v pořádku. No a nebyla jsem daleko od pravdy, protože kdybych já přišla na schůzku pozdě a nepřipravená, vyslechla bych si s velkou pravděpodobností výčitky na téma dochvilnosti a spolehlivosti, kterou vyžadují, případně by mi rovnou ukázali dveře, ale ukažte záda jednateli, to nejde. Namísto toho jsem se opřela v křesle a pomyslela si "Tohle nemá význam, vždyť ten chlap je hulvát."
Útěk nepřicházel v úvahu a tak jsem se rozhodla bojovat. Začala jsem vyprávět o svých pracovních zkušenostech, zatímco se pan jednatel ztrácel a marně v notebooku hledal můj životopis. "Přinesla jste si CV?" přerušil mě. "Ne, nikdo mi neřekl, že si jej mám přinést." odpověděla jsem a dodala "Kolega, se kterým jsem posledně mluvila, si jej tiskl." Po minutě ticha se pan jednatel zvedl a bez omluvy či vysvětlení odešel. Seděla jsem tam a ptala se sama sebe "To je co?"
Po několika minutách se pan jednatel vrátil s životopisem v ruce a vybídl mě, abych začala znovu. Řekla jsem si "To chce klid, dýchej, holka." Vzala jsem to tedy od začátku, koukala na pana jednatele, který mi opět nevěnoval pozornost ani pohled, neboť se plně soustředil na mobilní telefon a s kýmsi si dopisoval. Vprostřed výčtu svých zkušeností a dovedností jsem se odmlčela, abych mě začal registrovat. Poprvé za celou tu dobu zvedl hlavu a podíval se na mne. Oči nikdy nelžou, a tak zřejmě poznal, že čekám, až odloží telefon a začne mě vnímat. K mému překvapení se pan jednatel omluvil a jal se mi vyprávět, že řeší neodkladnou záležitost s asistentkou, kterou vyslal do nedalekého nákupního centra, aby koupila dárek pro jeho ženu. "Dnes máme výročí" vysvětloval. "Slavíme rok od naší svatby" dodal a já v duchu upřímně politovala jeho ženu. Nechala jsem ho, aby si vyřídil, co potřebuje, abychom se co nejdříve mohli vrátit k tomu, proč jsem přišla.
Při odchodu jsem panu jednateli podala ruku a poděkovala za setkání. Jen, co se za mnou zavřeli dveře, věděla jsem, že po pracovní, ale i té lidské stránce, nechci mít s tímto člověkem nic společného. "Ani za milión."
Upřímně jsem si přála, aby mi napsali, že si vybrali jiného uchazeče, ale zřejmě jsem v panu jednateli zanechala tak velký dojem, že mi slečna personalistka zavolala týž den odpoledne a nabídla mi ono pracovní místo. "Děkuju, ale o pracovní místo nemám zájem." "Aha, myslela jsem, že váš zájem trvá, když …" zněla překvapeně. "Rozmyslela jsem si to." "Stalo se něco?" vyptávala se. "Ne." Zalhala jsem, protože jsem nechtěla řešit chování pana jednatele a působit tak, že jej pomlouvám. "Opravdu?" nedala se odbýt. "Dobře, řeknu vám, co se stalo" a pustila jsem do popisu průběhu setkání s panem jednatelem. Bylo mi to upřímně líto, ale ona lítost mě přešla po té, co si mě slečna personalistka vyslechla a reagovala smíchem. Na otázku, co je na tom všem k smíchu, mi neodpověděla. "Děláte chybu." poznamenala. "Děkuji Vám za nabídku i zkušenost. Přeji vám pěkný den, nashledanou." reagovala jsem a ukončila hovor. Pouštět se do polemik nemělo smysl, neboť každý žije, jak umí.

Jak se chováte k partnerovi, kolegům z práce a máte srovnané hodnoty?

Orální sex

3. března 2019 v 12:47 | nudistka |  Muži x ženy
Je tomu několik měsíců, co mi volala kamarádka, že se chce sejít. Znělo to důležitě a tak jsem se přestala vymlouvat, že nemám čas. Někdy jsem sobec, který se neohlíží na druhé, ale když jde do tuhého, nejsem líná zvednout zadek.
"Ahoj Kami, tak co se děje?" "Nevím, kde mám začít." "Kde chceš." odpověděla jsem a usmála se. "Vašek asi někoho má." vysypala ze sebe. "Cože on tě podvádí?" vyhrkla jsem. "Jak to víš?" "No, to je právě ten problém." odmlčela se. "Byla jsem u doktora a ten mi řekl, že mám kvasinky." "Aha, ale počkej, to neznamená, že je ti nevěrný." "Hele, kvasinky můžou být důsledek snížené imunity, chytneš je ve sprše nebo v bazénu." chlácholila jsem ji a snažila se to odlehčit, ale Kamila kroutila hlavou, že ne.
"Já nemám kvasinky tam dole." dodala. "Co, tak kde?" "No, v puse." "V puse." opakovala jsem a snažila si představit, jak je to možné, jak k něčemu takovému přišla. "Hm, tak ty si orálka." vypadlo ze mne, načež jsme se obě začaly chechtat.
"Jak se něco takového léčí?" vyzvídala jsem. "Víš, dostala jsem na to speciální roztok, který je nutné aplikovat třikrát až čtyřikrát denně." "Aha." "Ale nepomohlo mi to." "Jak to?" "To nevím, pan doktor mi nově předepsal vaginální tabletky." "Cože, vždyť si říkala, že to nemáš tam dole." "No, právě, to je další trapas." "Ty tabletky si strkám do pusy, nechám je vyšumět a pak to vyplivnu." "Když mi je pan doktor předepisoval, smál se, ale zaručil se mi, že když ten roztok, co jsem měla předtím, nezabral, tak tohle je jistota." Pousmála se a já věděla, že bude dobrá.
"Sakra, Kami, neznat tě, tak si myslím, že kouříš celou ulici." poznamenala jsem, načež jsme se obě naráz rozeřvaly smíchy, až musela přijít obsluha a usměrnit nás. "Ano, promiňte, budeme tiše." "A teď mi pověz, co ten hajzl?" "Doufám, že si mu to vytmavila." "Ne." Proč ne?" "Od té doby, co to vím, jsem se s ním neviděla." "Takže si s ním skončila?" "Ano."

Orální sex je jako raketa. Umíte s ní zacházet?

Další články


Kam dál

Reklama